Místa, co si pamatují se představují
Sborník historicko-hororových povídek "Místa, co si pamatují" od Aleše Pitzmose se objeví na trhu již za pár dní, a tak je nejvyšší čas představit jednotlivé povídky.
Povídka #1 – Mrtvé zahrady
O čem to je?
Píše se rok 1381. Baron William de Hornet je společně se svými muži vyslán potlačit lokální rolnickou vzpouru. Ocitá se v malé yorkshirské vesničce Brompton, která je již nějakou dobu sužována zvláštními mlhami, jež přinášejí zlé věci… Hlasy. Zvláštní bytosti. A smrt. Zdá se, že zřídlem těchto podivných jevů je oblast, kterou místní nazývají Mrtvé zahrady.
Když se uprostřed noci ztratí jeden muž z jeho družiny, musí se William de Hornet vydat po jeho stopách. Střetnout se s duchy Mrtvých zahrad i s temnou a pohnutou minulostí svého rodu…
Zajímavosti:
Mrtvé zahrady napsal Aleš v roce 2006 jako svou druhou povídku, s její okleštěnou verzí se účastnil 7. kola soutěže Povídka roku 2006, ale neuspěl. Její přepracovaná verze se minulý rok objevila v žánrovém časopise XB-1, nyní se s ní můžete setkat i na stránkách sbírky "Místa, co si pamatují". A ještě perlička na závěr, povídce dal název podle jedné ze svých oblíbených skladeb od Nightwish: Dead Gardens (tedy Mrtvé zahrady) z alba Once (2004).
Povídka #2 – Ostrov
O čem to je?
Manželka Williama de Horneta umírá na záhadnou nemoc. Aby ji vyléčil, vydává se s několika společníky na tajemný Dubový ostrov, děsivé místo s temnou historii. Před třiceti lety tam stával klášter benediktinek, ale pak jedné noci za záhadných okolností vyhořel. Dodnes se šeptá, že jeptišky začaly obcovat s démony a že si sám ďábel přišel pro jejich duše... William se musí na tom prokletém místě vypořádat s nepokojnými přízraky a zároveň se dozvídá hrůznou pravdu o minulosti své ženy, pravdu, která měla zůstat skryta...
Zajímavosti:
Povídka Ostrov měla asi ten nejdivočejší osud ze všech. Aleš ji napsal v roce 2007 jako pokračování Mrtvých zahrad. Následně ji oblékl do fantasy hávu a účastnil se s ní literární soutěže Cena Karla Čapka, kde v ročníku 2009 obsadila 14. místo v kategorii povídka. Nezůstala však nepovšimnuta a o rok později se objevila v průřezovém sborníku Kočas 2010 (vydaly ho Straky na vrbě). Pro sbírku "Místa, co si pamatují" byla povídka přepracována a opět uvedena do původní podoby, tzn. jako pokračování Mrtvých zahrad, odehrávající se v Anglii na sklonku 14. století.
Povídka #3 – Rašeliniště
O čem to je?
Baron William de Hornet je požádán samotným anglickým králem Richardem II., aby v jeho jménu vedl boj se silami temnot a s nadpřirozenem. Společně s českým páterem Bořkem z Vilemína přijíždí do městečka Wilmslow, které prý obcházejí nemrtví. Jedná se o lidi z dávnověku, kteří nalezli svou smrt v nedalekém rašeliništi Lindow Moss, jemuž se místní obloukem vyhýbají. Šeptá se, že nemrtvé zpátky k životu povolal temný čaroděj, nekromant. William se musí utkat s lidmi, povstávajícími z bažin, a zastavit jejich pána dřív, než bude pozdě, protože svými činy může ohrozit jednotu už tak nestabilní Anglie...
Zajímavosti:
S povídkou Rašeliniště se Aleš po dlouhých sedmnácti letech vrátil k postavě Williama de Horneta, jenž byl hrdinou Mrtvých zahrad a Ostrova. Největší rozdíl oproti původním povídkám je v tom, že tajemné lokace popsané jak v Rašeliništi, tak i v navazující Vlčí jámě skutečně existují. Pro Rašeliniště byly inspirací bažiny Lindow Moss, v jejichž útrobách byly při těžbě rašeliny v osmdesátých letech minulého století nalezeny mumifikované lidské pozůstatky. Nejznámějším z nich je Lindow Man, který byl do rašeliniště uložen v době železné a nejspíše se jednalo o rituální oběť bohům. Rok před ním byly objeveny ještě kusy ženského těla, jež je známé jako Lindow Woman.
Povídka #4 – Vlčí jáma
O čem to je?
Anglický Suffolk sevřela krutá zima a lesy strach, protože se vyhladovělé vlčí smečky odvažují i do tamních vesnic, kde zabíjejí hospodářská zvířata a troufnou si i na lidi. Obyvatelé Woolpitu se tedy uchylují ke staré tradici – stejně jako jejich předci před staletími začnou kopat jámy na chytání vlků. Jednoho dne do nich ale polapí i něco jiného – dvojice dětí s neobvyklou zelenou pokožkou.
Baron William de Hornet, páter Bořek z Vilemína a jejich druzi jsou povoláni, aby podivný případ zelených dětí z Woolpitu prošetřili. Indicie k jejich původu vedou do tamních křídových dolů, kde v potu tváře a věčné temnotě pracují velšští horníci. A odtud někam mnohem, mnohem dál, možná až do Tír na nÓg, Jiného světa z irských legend. Jaké děsivé tajemství podivné zelené děti skrývají? Jedná se snad o Aes Sídhe, víly či elfy? William brzy zjišťuje, že děti nejsou to jediné, co z Jiného světa přišlo. Je to i rozpínavé zlo, které dokáže vše pohltit a pokřivit. Podaří se ho Williamovi zastavit dřív, než bude pozdě?
Zajímavosti:
Příběh Vlčí jámy byl inspirován skutečnými událostmi. Ve 12. století, za vlády krále Štěpána, byla poblíž vesnice Woolpit v Suffolku nalezena dvojice podivných dětí se zelenou kůží. Neuměly anglicky a odmítaly jíst obyčejnou stravu, jediné, co pozřely, byly zelené fazolky. Když se naučily anglicky, vypověděly, že pocházejí z tajemné Země svatého Martina, kde prý nikdy nesvítí slunce a vládne tam pološero. Tento podivný příběh, který dodnes vrtá hlavou mnohým záhadologům, zaznamenali tehdejší kronikáři William z Newburghu a Ralph z Coggeshallu.
Dalším zdrojem inspirace pro příběh Vlčí jámy pak byla bestie z Gévaudanu, podivná šelma, která terorizovala Francii v druhé polovině osmnáctého století.
Povídková sbírka "Místa, co si pamatují" vychází stylově, na letošní Halloween, a k mání bude na Palmknihách a u ostatních distributorů e-booků! Tak šup s ní do čteček a tabletů!